Rozpočet programu Erasmus+ se zdvojnásobil na 800 miliard korun

Česko - Europoslanci schválili navýšení rozpočtu pro program Erasmus+, který vybraným zájemcům umožňuje vyjet na studijní, pracovní nebo dobrovolnické pobyty do zahraničí. Evropská unie pro něj nově vyčleňuje přes 800 miliard korun.

„Program Erasmus má za sebou již třicetiletou tradici a zúčastnilo se ho přes deset milionů studentů. V příštích sedmi letech by se počet měl více než zdvojnásobit,“ řekl redaktor Deníku Luboš Palata, který moderoval debatu o budoucnosti tohoto programu.

Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) návrh navýšení rozpočtu schválil Evropský parlament téměř jednohlasně, proti byly jen některé pravicové strany. „Hlasovala jsem pro, nepovažuji to za vyhazování peněz. Naopak máme data o tom, nakolik to mladým lidem prospívá, jak ve vzdělávání, tak v seberozvoji. Studenti mají možnost poznat jiné kultury přes vzdělávání,“ okomentovala Gregorová.

Senátor a kandidát na ministra pro evropské záležitosti Mikuláš Bek má s programem zkušenosti od jeho úplných počátků. „Dokonce jsem začínal jako asistent v roli koordinátora jeho předchůdce (Tempus, pozn. red.). Erasmus celkově považuji za velký úspěch, byť kvalita těch jednotlivých pobytů do jisté míry závisí na tom, jak dobře funguje organizační struktura jednotlivých univerzit,“ sdělil Bek. Jako výhodu vnímá i rozšíření programu o pracovní stáže.

S uznáváním jednotlivých předmětů, které studenti absolvovali v zahraničí, ovšem stále bývají problémy. „Někde je ta situace lepší, jinde horší. My jsme se na Masarykově univerzitě snažili, aby studijní programy byly co nejvíce variabilní a vše se dalo naplánovat. Také dost záleží na tom, jak moc jsou jednotlivé programy podobné těm zahraničním. Komplikace také přináší ty, které jsou vázány na národní kontext, například právo,“ dodal Bek.

Prezidentka Erasmus Student Network MUNI Adéla Terezie Hurtová vidí velký posun i v přístupu nově nastupujících studentů. „Se spolkem často vystupujeme na různých akcích pro prváky, lidé za námi chodí s tím, že jsou pevně rozhodnutí během studia vyjet na Erasmus. Když jsem před třemi lety nastupovala já, tohle zvykem nebylo,“ myslí si Hurtová. Co se zahraničních studentů týče, podle Hurtové Českou republiku velká část z nich vyhledává na základě doporučení kamarádů. „Další část k nám jezdí kvůli kvalitě vzdělávání, velkému výběru studijních programů nebo strategickému umístění v srdci Evropy,“ sdělila.

Lidé, kteří v rámci Erasmu vyjedou do zahraničí, mají nárok na stipendium. V některých zemích měsíční stipendium všechny náklady pokryje, například v severských zemích ale mnohdy vystačí jen na ubytování. „Co se stipendia týče, byla jsem v jednom méně známém portugalském městě a vystačilo mi to v pohodě. Pokud však studenti jedou na pobyt do dražších zemí, často si musí nějaké peníze našetřit dopředu nebo musí požádat o pomoc rodinu,“ zhodnotila Hurtová.

Do Portugalska si jela hlavně zlepšit jazyk, pobyt ji však naučil i spoustu jiných dovedností. „Ta zkušenost mě v mnohém obohatila, najednou jsem se ocitla v cizí zemi, musela jsem si všechno sama zařídit a umět se o sebe postarat,“ podotkla Hurtová.

Do jedné ze severských zemí se brzy chystá vyjet Marie Dámková, studentka Masarykovy univerzity. Bude to její první zkušenost s programem Erasmus+. „Zemi, do které pojedu, jsem vybírala podle kvality univerzity a nabízených kurzů. Nakonec zvítězilo Norsko, škola je nejen kvalitní, ale taky krásná a moderní. Těším se, až procestuji Skandinávii, poznám nové lidi a v neposlední řadě si zlepším angličtinu,“ objasnila. Dámková má v Norsku nárok na vyšší stipendium, už teď ale ví, že ani jeho navýšení nebude stačit.

Více peněz v rozpočtu se na měsíčních stipendiích pro studenty projeví v příštím roce. V případě zemí s nižšími životními náklady dostanou měsíčně o šedesát eur více, tedy 480 eur měsíčně. V zemích s vyššími náklady se příspěvek zvedne o osmdesát eur, studenti tak dostanou každý měsíc rovných šest stovek.