Omezení rychlosti na třicítku? Krok kupředu, ke kterému nedojde

Celá ČR - Třicítkou ve městech? Ne, ale vlastně ano, rychleji nepojedete. O omezení rychlosti v ulicích na hranici 30 kilometrů v hodině diskutovali primátoři Brna, Ostravy a Prahy. Shodli se na tom, že to není potřeba. Dle expertů by to však s dalšími opatřeními byl pouze krok kupředu.

O snížení povolené rychlosti ve třech největších českých městech diskutovali tamní primátoři. Navázali by tím na západní trend, který se snaží auta z velkých měst vyhnat. Jedním z posledních měst, které se k takovému kroku rozhodlo, je Paříž, ve které obětovali spoustu kilometrů silnic chodcům a cyklostezkám.

Ze tří uvedených českých měst je nejprůjezdnější Ostrava, kde řidiči v průměrů jezdí 40 kilometrů v hodině. Primátor Tomáš Macura to dal zavděk robustnější dopravní kostře města, která počítala s větším počtem aut. V Brně a Praze je to ale skoro o čtvrtinu méně. Primátor Prahy Hřib to odůvodnil tím, že je to hlavně v takových částech hlavního města, kde chybí vnější okruh. Stejného problému by se mohlo zbavit Brno, jeho primátorka Vaňková si slibuje od výstavby velkého městského okruhu zlepšení dopravy.

Krok kupředu

Samotné snížení povolené rychlosti nepomůže. Dopravě ve velkých městech by pomohlo zejména méně aut. „Konkrétně Brnu by prospělo méně aut, s tím spojené budování cyklostezek, pěších zón nebo zdražení parkování. Lidé často volí auto, protože pohybovat se po Brně jinak není bezpečné,“ tvrdí dopravní sociolog Stanislav Biler.

Omezení rychlosti na zmíněných 30 kilometrů za hodinu se stává trendem moderního, západního světa. „Vnímám to rozhodně jako krok kupředu. Jde samozřejmě hlavně o bezpečnost, když se něco stane v menší rychlosti, má to vždy menší následky,“ říká dopravní psycholog Matúš Šucha.

Opatření by přitom nemělo ani takový velký dopad. „Když se podíváme do velkých českých měst, auta těch 50 kilometrů v hodině většinou ani nedosáhnou,“ doplnil Šucha.

Pozůstatky minulosti

Podle obou expertů by městům pomohlo jít více naproti svým obyvatelům. “Města mají sloužit k životu, ne jako dopravní tranzit. Tento styl se uplatňuje napříč Evropou od Španělska po Skandinávii, tam, kde má lidský život hodnotu. Je třeba narovnat stav, ve kterém jsme obětovali naše silnice, bulváry a život v ulicích autům,“ pokračuje Biler.

Podobný názor má také Matúš Šucha. “Absence cyklostezek a vyžití pro lidi ve městech je pozůstatek urbanizace minulého století, kdy byly auta na vzestupu. Moderní urbanizace se více soustředí na cyklisty a obyvatele, začíná se to zase zlepšovat,“ dodal.

Na ukázku šílené jízdy denním Brnem Stanislava Bilera se podívejte zde.