Politika nemá dobrý obrázek, říká politolog Otto Eibl
Rozhovory
Brno - O víkendu se konalo druhé kolo voleb do Senátu. Téměř v celé České republice byla volební účast velmi nízká. „Nejčastější důvod, proč lidé nechodí k volbám, je pocit cynizmu a zklamání,“ vyjádřil se Otto Eibl, který působí na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Jak moc se Češi jako národ zajímají o politiku?
Myslím si, že nejsme z těch, kteří sledují politiku do největšího detailu, ale zároveň si dokážu představit státy, kde je ten zájem ještě o něco nižší. Je také potřeba rozlišovat mezi úrovněmi politiky. Existuje různá citlivost a vnímavost důležitosti vůči různým typům voleb. Pokud bychom se bavili o národní politice, tak ta citlivost je vyšší než na krajské nebo evropské úrovni.
Které volby lidé vnímají jako nejdůležitější a které naopak vůbec?
Jaký vliv má na naši volbu politická kampaň?
Velký problém je s měřením efektivity kampaně. My nevíme, jestli za to, že se nějaká skupina lidí mobilizuje, může jejich aktuální situace, jejich vnímání mediálního obrazu nebo právě kampaň. Kampaně dokážou člověka přesvědčit, pokud zvažuje jednu nebo druhou možnost. Pokud už je ale rozhodnutý, koho bude volit, kampaň pouze potvrdí jeho názor. Takže nedokážeme říct, jak ty kampaně fungují. Až zpětně můžeme říct, která byla dobrá a která špatná.
Jak k volbám přistupují různé věkové skupiny?
Starší ročníky jsou možná o něco disciplinovanější než ty mladší. Nejmíň spolehliví jsou prvovoliči a nejmladší voliči, protože i když jsou docela hodně aktivní nebo dokážou silně vyjádřit politický názor, tak se může stát, že k těm volbám nakonec nedojdou. I když se podíváme na nabídku stran, tak většinou je směřovaná spíš na starší generaci. Z hlediska prvovoličů je velmi těžké najít reprezentanta, který by jim přinesl nějaký benefit. Pro ně je to pak spíš o pocitech a sympatiích, zatímco starší a střední generace může přemýšlet i pohledem vlastní peněženky. Například vidí, že nějaká změna daňového systému nebo nová podpora přichází a reálně pomáhá, což vylepšuje rodinný rozpočet. To v okamžiku, kdy vám je osmnáct, devatenáct nebo dvacet moc nevnímáte, protože daně neplatíte, rodinu nemáte a velká část starostí stále ještě leží třeba na rodičích.
Co mladé lidi nejvíce nejvíce ovlivňuje při formování politické osobnosti?
Nejdříve určitě rodina, potom instituce, které mladým vštěpují základní pravidla společenského soužití. Děti čerpají hodnoty právě z rodinného zázemí, kde se rozhoduje o tom, jak budou vnímat například roli státu. Samozřejmě záleží na tom, s jakými lidmi se stýkáme, ale většinou se přátelíme s lidmi, kteří jsou nám nějakým způsobem podobní. K tomu je ale ještě potřeba připočíst vrstvu sociálních sítí, kde tu podobnost nám vlastně dodává i síť jako taková pomocí algoritmů. Najednou jsme obklopeni tím stejným názorem, který se zesiluje a přestáváme mít potřebu vést dialog.
Jaké jsou hlavní důvody, proč lidé nechodí k volbám?
Důvodů je spousta. Může to být proto, že jsou absolutně spokojení a prostě si řeknou, že když je to fajn teď, bude to tak i dál. Nebo jsou naopak absolutně nespokojení a nevěří politické reprezentaci, která usiluje o jejich přízeň, protože se třeba v minulosti zklamali. Někteří radši pojedou na víkend na chatu, než aby šli volit, protože mohou mít pocit, že jejich hlas nic nezmění. Teorie racionální volby zase říká, že v určitý moment jsou si strany velmi blízko, a tak nabídka, se kterou přichází, není alternativní, protože v konečném důsledku chtějí všichni to samé. Pro voliče potom nedává žádný smysl číst si programy a studovat kandidátní listiny, protože ať vyhraje kdokoliv, výsledek bude pořád stejný. Ale nejčastější důvod, proč lidé nechodí k volbám, je právě pocit cynismu, zklamání a zrady. Politika nemá dobrý obrázek, ať už zaslouženě nebo nezaslouženě. Voliči jsou prostě zklamaní z toho, co tady zažili za posledních zhruba třicet let.
