Vakcína nebo PCR test? Jistější je koně proti herpes viru očkovat

Nervovému onemocnění způsobenému koňskými herpes viry očkování nezabrání. Může ale snížit riziko, že se jím zvíře nakazí.

Brno – Státní veterinární správa změnila podmínky pro účast na svodech koní. Nově se jich mohou účastnit pouze zvířata, která jsou očkovaná proti EHV-1, tedy prvnímu kmenu koňských herpes virů. Alternativou k očkování je pak negativní výsledek PCR testu.

Momentální opatření platí zejména kvůli šířící se nervové formě onemocnění. Tu způsobuje první a čtvrtý kmen koňských herpes virů. Chovatelé mají ale povinnost nechat své koně očkovat, případně je nechat vyšetřit, pouze na první kmen. „Z našeho pohledu stačí vyšetření na EHV-1. Případná investice do širšího vyšetření je na rozhodnutí chovatele,“ uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Podle Vorlíčka je možnost nahradit očkování PCR vyšetřením alternativou pro chovatele, kteří z nějakého důvodu nechtějí či nemohou nechat koně vakcinovat. Kvůli zvýšené poptávce po vakcínách dochází i k dočasným výpadkům na trhu. Ty mohou být jedním z důvodů, proč majitel nemůže nechat koně očkovat.

Očkování nervovému onemocnění nezabrání

Spolehlivější je nechat zvíře naočkovat, imunita ale nastupuje až dva týdny po druhé dávce vakcíny. To je nejdříve šest týdnů po aplikaci první dávky. U koní, kteří například závodí každý týden, není možné tak dlouho čekat. I proto Státní veterinární správa umožnila účast na svodech koním s negativním výsledkem PCR testu. Ten ale nesmí být starší než deset dnů.

V České republice jsou dostupné vakcíny proti prvnímu, případně prvnímu a čtvrtému kmenu herpes viru. Jejich účinnost proti nervové podobě onemocnění, které tyto kmeny mimo jiné způsobují, však není prokazatelná. Význam očkování ale i přesto není zanedbatelný. „Důležité je vymýtit co největší množství viru v populaci. Tím zároveň snížíte i množství, které se projevuje nervovou formou,“ vysvětlil odborník na léčbu koní Petr Přikryl.

Očkování tedy nervovému onemocnění nezabrání, sníží ale pravděpodobnost, že se jím zvíře nakazí. „Souhlasím s tím, aby byli koně naočkovaní. Každá obrana je lepší než nic,“ potvrdila ošetřovatelka koní Jezdeckého klubu Eliot Brno Lenka Trubáková.

I očkovaný kůň se může nakazit od zvířete, které vakcínu nedostalo. Je tedy užitečné, aby byli naočkovaní všichni koně ve stáji. Riziko, že se nakazí, se tím totiž sníží na minimum. Ve smíšených stájích, kde jsou zvířata od různých majitelů, toho ale nejde vždy docílit. „Máme v plánu naočkovat hlavně koně, kteří se účastní závodů a různých dalších jezdeckých akcí. Ty, kteří se ze stáje v podstatě ani nehnou, zatím očkovat nebudeme,“ řekla Trubáková.

Vakcín existuje na českém trhu celá řada, její výběr je pak chovateli. „Už jsem jel i sto šedesát kilometrů očkovat dva koně. Majitelé chtěli zahraniční vakcínu, kterou nikdo z jejich okolí neměl, a na ceně jim nezáleželo,“ řekl Přikryl.

Nemoc je náročná hlavně na lidskou práci

Herpes viry, které se dostanou až do nervového systému koně, mohou způsobit odumření části míchy, v malém množství případů i mozku. Prvním příznakem nervového onemocnění je volný ocas zvířete, pak dochází k viditelným poruchám koordinace zadních končetin. Dále selhává opora těla nebo hlavy a zvíře nakonec ulehá. Onemocnění ale nemusí být smrtelné, během čtrnácti dnů se z něj může kůň sám zotavit.

Na nemoci způsobené viry léky neexistují. Léčba je tedy pouze podpůrná. Ta se pak liší případ od případu. Nejčastěji zvířeti veterinář podává antibiotika kvůli riziku další infekce, vitamíny a další přípravky na podporu imunity, nebo koně zavěsí do speciální sítě, protože nemůže sám stát. „Nejnáročnější je onemocnění na lidskou práci, kůň totiž potřebuje nepřetržitou péči čtyřiadvacet hodin denně,“ objasnil Přikryl.

Momentální opatření budou platit do konce letošního roku, kdy Státní veterinární správa vyhodnotí situaci. Do té doby změnit podmínky pro účast na svodech koní neplánuje.