Umělá inteligence ve vizuálním umění je dobrý sluha, ale zlý pán, říká designér

Homepage

Umělá inteligence ve vizuálním umění je dobrý sluha, ale zlý pán, říká designér
Antonín Kindl dokončuje magisterské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a zároveň vyučuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Foto: archiv Antonína Kindla
GALERIE collections

Brno - Světelné instalace, které reagují na člověka, a podle něj se mění – vystihuje je pojem interakce. I ty tvoří vizuální umělec a grafický designér Antonín Kindl, jehož práci měli možnost zhlédnout návštěvníci brněnského festivalu PROTOTYP. Kromě aktivní tvorby je pedagogem na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, sám ale také studuje na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Podobně jako mnoho jiných oborů, i kreativní činnosti proměňuje překotný vývoj technologií a umělé inteligence. „Je to velká výzva pro společnost. Vnímám rizika, ale zůstávám optimista,“ říká Kindl.

Využívání strojového učení a umělé inteligence se stává čím dál běžnější součástí našich osobních i pracovních životů. Výsledek lidské činnosti, ke kterému bylo dříve potřeba značné úsilí a dovednosti, dnes zvládne i stroj a za zlomek času. „Nových technologií se neděsím, je důležitý otevřený pohled,“ dodává Kindl.

Vizuální umění zahrnuje různé druhy umělecké tvorby, jako je kresba, malba, sochařství, design a v současnosti také nová média a počítačové umění, za jejichž použití vznikají různé, například světelné, instalace.

Umělá inteligence nejen na středních školách

Důležitá je schopnost rychlé adaptace a přizpůsobení se novým médiím. „Když jsem studoval na střední škole, učili jsme se pracovat s jinými a novými technologiemi i tak, abychom byli schopni mezi nimi rychle přepnout, “ vzpomíná Kindl. U „konzumní“ – tedy generativní umělé inteligence, pak vnímá jako rizikové pouhé přebírání obsahu bez následného lidského zásahu nebo kontroly.

Při tvorbě světelných instalací se mísí umění s technologiemi.
Při tvorbě světelných instalací se mísí umění s technologiemi. Foto: archiv Antonína Kindla

Nové technologie představují výzvu nejen pro studenty, ale i pedagogy. Kindl tak nabízí zároveň svůj pohled středoškolského vyučujícího. „Studentům v používání umělé inteligence nezabraňujeme, ale musejí ji využít kreativním způsobem,“ doplňuje. Některým studentům tak umožňuje dosáhnout lepších výsledků. „Například pokud nejsou příliš dobří kreslíři, ale potřebují pro daný projekt kresbu, kterou by sami nezhotovili, otevře jim to dvířka k tomu, aby mohli tvořit, co chtějí,“ dovysvětluje.

Jak se vystavuje na brněnském festivalu Prototyp?

Kromě umělé inteligence má na vznik a formu instalace vliv i mnoho dalších faktorů. Jedním z nich je prostředí, v němž je umístěna. Na festivalu Prototyp mohli návštěvníci zhlédnout dílo Antonína Kindla nazvané Receptor. Výhodou brněnských vodojemů, v nichž se festival odehrával, je podle Kindla i vhodné světelné prostředí. „Problém většiny galerií je, že jsou přesvětlené a je těžké docílit toho, aby tam byla tma,“ míní. Dalším pozitivním aspektem je potom to, že jsou instalace uzavřené a nenarušují okolní prostředí.

Interaktivní instalace jsou pro návštěvníky atraktivnější.
Interaktivní instalace jsou pro návštěvníky atraktivnější. Foto: archiv Antonína Kindla

Některé z vystavených objektů, které měli návštěvníci možnost zhlédnout, byly interaktivní, včetně Receptoru. „Pokud by tam byl člověk sám, byl by mnohem šetrnější. V jednom prostoru se nachází hodně lidí, může být málo času na to instalaci pochopit,“ dodává. Na jednom místě se nachází nejen mnoho lidí, ale i věcí. „V přehršelu ostatních děl tak mohl být (Receptor) spíš na efekt, než aby prezentoval to, co měl,“ zvažuje Kindl.

K dalším aspektům, které vystavené objekty ovlivňují, patří vlhké prostředí a přístup návštěvníků, kteří s instalacemi nezacházejí vždy dostatečně šetrně.

Finanční aspekt kreativních oborů

O tom, jak by se mělo financovat umění, se vede řada debat. „Zatím se nemohu živit tím, že vystavuji. Je to spíše benefit – to, že mohu své projekty někde umístit,“ popisuje svou současnou situaci Antonín Kindl. Většina umělců se tak neobejde i bez komerčních zakázek. „Člověk nemusí být omezený jenom tím, že dělá sám za sebe a své projekty, ale disponuje nějakými schopnostmi, které může využít. Například pokud je pro nějakou instituci zajímavé pozvat si výtvarníka, aby prezentoval své dílo u otevření nějakého objektu,“ vysvětluje.

Antonín Kindl je také členem multimediálního studia 32b.
Antonín Kindl je také členem multimediálního studia 32b. Foto: archiv Antonína Kindla

Obvyklá je kombinace komerční a tvůrčí sféry. „Znám lidi, kteří se živí komerční činností a do toho si tvoří na své vlastní výstavy,“ říká Kindl. Svoboda a kreativita k umění bezpochyby patří. „Víc by mě bavilo, kdyby lidi více tvořili a míň řešili reklamu. Člověk, když tvoří, dává mnohem více sobě i okolí. Tvořivost je velice zajímavá lidská vlastnost,“ dodává s úsměvem.

Další články o stisk online