Chování cestujících je často nevyzpytatelné, říká řidič tramvaje

Brno - Být řidičem tramvaje může být někdy dřina. Cestující i další účastnící provozu se v některých případech neumí chovat a vznikají situace, které musí řešit. „Dost často mi tuhne krev v žilách," říká. Autor článku a respondent se znají, v průběhu rozhovoru si tedy tykají.

Kterými věcmi tě cestující dokáží nejvíce vytočit?

Nelíbí se mi, když si lidé neuvědomují, že tramvaj má více než jedny dveře. Pokud se všichni cpou do těch prvních, zdržuje to celý výstup a nástup. Někteří cestující si z tramvaje dělají taxík, to mě taky hodně vytáčí. Neexistuje, že bych měl čekat na jejich příbuzného v moment, kdy mám čas odjezdu. Také se mi nelíbí, když používají sluchátka tam, kde nemají, a naopak. Ve voze se mi často stává, že má někdo hudbu puštěnou nahlas a bez sluchátek, zatímco když přechází na ulici, má je nasazené a nevnímá své okolí.

Jaké situace jsou nebezpečné?

Dost často mi tuhne krev v žilách, když někdo přechází před zastávkou, zatímco já do ní přijíždím. Kdykoli se může stát, že tramvaj dostane smyk a já to nemusím ubrzdit. Nebezpečné jsou i momenty, kdy mi lidé rozrážejí dveře. Je to chvíle, kdy už zní výstražný signál, že se dveře zavírají. V tuto chvíli si do dveří i tak stoupnou nebo do nich něco strčí, aby se nemohly zavřít a oni mohli nastoupit. Tohle chování nejen, že zdržuje všechny ostatní, ale může se stát, že dojde i k poruše dveří. Poslední dobou jsem si všiml trendu, že cestující si do dveří stoupnou, abych je nemohl zavřít a tím umožnili nástup někomu, kdo dobíhá.

Čekáš na ty, kteří dobíhají na tramvaj?

Na MHD se nedobíhá, na MHD se čeká. To bych mohl tesat do kamene. V dopravní špičce, kdy je interval mezi vozy třeba pět minut, neexistuje, že bych čekal na dobíhače, to bych nikdy neodjel. Já osobně počkám, pokud mám nějaký spoj, který nejezdí tak často – typicky to může být linka 10 na Stránskou skálu, nebo když kvůli tomu nenaberu zpoždění. Pokud ale mám zpoždění, tak na nikoho nečekám, protože cestující tam měl už dávno stát.

Jak častý je vandalismus a v jakých formách se objevuje?

Na denním pořádku se objevují fixou popsaná sedadla, stěny vozidla nebo okna, někdy jsou pořezaná polstrování na sedačkách. Vandalové vyrývají i různé nápisy do oken. Proti tomuto chování se začaly lepit na okna fólie, které jsou jednodušší na výměnu než celé okno. Někteří lidé dokonce vykrádali kabiny v tramvaji, kde si řidiči nechávali osobní věci. Dříve na zastávce Masarova nebo Kotlanova v Líšni dokonce fungovalo komando, které dávalo batohy do dveří, aby je řidič nemohl zavřít a odjet. Během té chvíle zvládli posprejovat celé okno a bok vozidla.

Co se v takové situaci dá dělat?

Pokud je na tramvaji graffiti, podnik ji většinou vymění za jiný vůz. Těmto situacím se těžko předchází, řidič nemá jak je zastavit. Pachatelé jsou rychlí a sehraní. I vandalismus uvnitř vozidla je těžko postihnutelný. Vůz sice kamery má, ale lidé, kteří se takto chovají, ví, co dělají a mají většinou zakrytý obličej, aby je nebylo poznat. Krádežím dnes řidiči předchází tím, že si vždy berou všechny své věci sebou do druhé kabiny, když se stěhují.

Nacházíš často ve voze nějaký nepořádek?

Nejčastěji, v podstatě denně, narážím na poházené obaly nebo papírky. Několikrát se mi stalo, že jsem našel i kusy jídla. Pamatuji si na nedojedený kebab nebo kousky kuřete. Někdy se objeví i rozlité tekutiny, ty tělesné mi tam zatím ještě naštěstí nikdo nevypustil.

Jaké chování cestujících tě naopak dokáže potěšit?

Nejvíce mě dokáže potěšit, když lidé, kteří stojí na zastávce na znamení, doopravdy znamení dávají. My jako řidiči musíme totiž zastavit, přestože znamení nedávají. Stačí, aby stáli v prostoru zastávky. Když mi teda někdo zasignalizuje, že ke mně nastupovat nechce, vždy mu poděkuji. Zbytečná zastavení a rozjetí se stojí peníze a taky to plýtvá časem lidí, kteří mohou spěchat. Dále mi vždy udělají radost milí a slušní cestující.

Co nejvtipnějšího ti kdy cestující udělali?

Teď nedávno se mi stalo, že paní strkala svou platební kartu do validátoru v místě, kde se označují papírové jízdenky. To mě hodně pobavilo. Jednou za čas se stane, že za mnou přijde nějaký zmatený důchodce a chce si koupit jízdenku. Tato možnost je už zrušená. Dokáže mě pobavit i situace, když zastavím někomu v zastávce na znamení a v ní vystoupí třeba deset lidí z vozu, přestože mi nikdo znamení k zastavení nedal. Takže kdyby nikdo nestál na zastávce, jeli by všichni dál.

V čem cestující dělají nejčastěji chybu, kterou by se mohli odnaučit?

Když lidé nastupují do vozidla, bylo by skvělé, kdyby se posunuli dál ode dveří a umožnili tak výstup a nástup dalším cestujícím. Často se děje, že lidé nastoupí a zůstanou stát u dveří, čímž je blokují. Když je vůz plný, měli by si sedat k oknu, aby uvolnili sedadlo blíže do uličky. Celkově se chovat více ohleduplně k ostatním lidem. Dále bych chtěl všechny poprosit, aby znamení pro výstup na zastávce na znamení dávali včas.

Jaké jsou nejčastější chyby řidičů?

Nejčastějším pochybením je odbočování vozidel doleva přes koleje a obráceně, kdy tramvaj odbočuje doprava, a kříží tak cestu vozidlům. V obou případech má přednost právě tramvaj. Často, při vyhýbání se nějaké překážce, řidiči aut nepoužívají zrcátka nebo nechají stát vozidlo moc blízko kolejím a blokují tím městskou hromadnou dopravu. Výrazný prohřešek je předjíždění tramvaje zleva, což je přísně zakázáno.

Která místa jsou nejnebezpečnější?

Nebezpečná místa jsou ta, kde cestující vstupují do vozovky. Jednou za čas se stane, že řidič auta projede přes zastávku, i když tramvaj bliká a vystupují tam cestující. K nehodám často dochází na ulici Křenová, Dukelská nebo u zastávky Vojtova a Branka. Obecně jsou to místa, kde mají auta dávat přednost tramvajím a nedělají to.

Na jaké řidiče je třeba si dávat nejvíce pozor?

Nikdy nevím, co mám čekat od donáškových služeb. Jejich řidiči mají často velké ego a dělají si na vozovce, co chtějí. Někteří cyklisté se také neumí chovat a neuvědomují si, že jsou součástí provozu. To platí i pro lidi na koloběžkách a jednokolkách. Jezdí jako by byli neohrožení.