Recenze: Nadějná mladá žena s nepříliš slibnou budoucností

Názory

Recenze: Nadějná mladá žena s nepříliš slibnou budoucností
Hlavní role ztvárnili Carey Mulligan (Cassanda) a Bo Burnhman (Ryan). Foto: Focus Features

Soška Oscara, dvě ceny BAFTA a precizní zpracování důležitého, a v našem českém rybníčku navíc velmi aktuálního tématu - sexuálního násilí. Tím vším se pyšní film Nadějná mladá žena, který je zároveň jeden z prvních snímků promítaných ve znovuotevřených českých kinech.

Je pátek. Užíváte si večer v baru s přáteli. Koutkem oka najednou zahlédnete mladou ženu sedící opodál. Je přitažlivá, ale také značně opilá. Jak se zachováte?

Multižánrový snímek Nadějná mladá žena je celovečerní debut režisérky, scénáristky a herečky Emeraldy Fennel, kterou mohou fanoušci kinematografie znát především z úspěšného seriálu Koruna, kde ztvárnila roli Camily Parker Bowles, milenky prince Charlese. Ačkoliv je tento film její režisérská premiéra, byl celkem čtyřikrát nominovaný na Oscara. Sošku nakonec získal za nejlepší scénář. Na kontě má například i dvě ceny BAFTA.

Ne až tak nadějná žena

Hlavní hrdinkou filmu je třicetiletá Cassandra (Carey Mulligan), nedostudovaná medička, která stále bydlí u rodičů a živí se prací v kavárně. Jejím téměř denním chlebem je navštěvování klubů, kde předstírá opilost a vyčkává. Neodchází, dokud nějaký „gentleman“ nevyužije její svízelné situace a odvede ji k sobě domů. Tam mu pak v nejméně očekávánou chvíli udělí nezapomenutelnou lekci. Muž se tak stane další čárkou v deníčku jejích obětí.

Co stojí za ukončením studia a jejím prapodivným chováním se dozvídáme velmi spletitou cestou v průběhu celého filmu. Postupně odhalujeme příběh její nejlepší kamarádky Niny, která se během vysoké školy stala obětí sexuálního násilí na jednom z večírků. Její spolužáci, kteří se na činu podíleli, však vyvázli bez sebemenšího trestu a stali se z nich medici či jinak úspěšní a vážení členové společnosti. Na rozdíl od Niny, která kvůli traumatizujícímu zážitku spáchá sebevraždu, a Cassandry, která je událostí též poznamenána a školu opouští.

Celým filmem se vine motiv odplaty. Hlavní hrdinka se nejdříve mstí na náhodných mužích, čímž dost možná vzbuzuje u diváků sympatie. Kdo by nechtěl potrestat bezostyšné sexuální predátory? To se ale změní, když po letech potkává bývalého spolužáka z medicíny Ryana (Bo Burnham). Ten jí sice přesvědčí, že po světe nechodí jen zákeřní padouchové, zároveň jí však připomene konkrétní pachatele, kteří zavinili tragický konec její kamarádky.

Cassandra se místo náhodných oplzlých mužů s pokleslou morálkou zaměří právě na ně. Postupně se v síti její pomsty ocitá nejen hlavní pachatel, ale i ti, kteří činu přihlíželi nebo pro dosažení spravedlnosti nehnuli ani prstem – tehdejší děkanka či právní obhájce obětí.

<iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/7i5kiFDunk8" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>

Cukrkandlový svět protkaný děsivým traumatem

Představte si svět stvořený z cukrové vaty. Stěny pokojů hrající pastelovými barvami a nábytek jako ze zámku. Starorůžové křeslo, na němž sedí hlavní hrdinka, která se už do konce života nezbaví hořké pachuti křivdy v ústech. Trauma pronásleduje nejen ji, ale i její rodiče, příbuzné mrtvé Niny a mnohé další. Utrpení obětí pohlcuje další a další bytosti, jen viníkům se vyhýbá obloukem. Právě z tohoto kontrastu diváka mrazí. Trauma není v příběhu nějak záměrně zdůrazňováno, jako tomu bývá v jiných filmech s tematikou MeToo. I přesto je však všudypřítomné a nezmizí ani po závěrečných titulcích.

Je téměř nemožné odtrhnout od obrazovky oči, a to zejména díky hlavní hrdince. Ta diváky celý čas udržuje v nejistotě. Její další krok lze odhadnout jen stěží. Je chladná, ironická a nevyzpytatelná. Avšak právě stále drsnější způsoby pomsty mohou vést k tomu, že s ní diváci stále méně a méně sympatizují.

Zlehčování znásilnění? To ani omylem

Kontrast komedie a brutality, tak by se dal popsat styl vyprávění celého příběhu. Ačkoliv je snímek plný humoru, nevynechává jedinou temnou podrobnost. Namísto přeskakování v ději detailně popisuje každou událost. Explicitnost nepůsobí nevhodně, naopak efektivně ukazuje závažnost znásilnění.

Při sledování nelze nabýt dojmu, že přesně víme, o jaký žánr jde. Snímek Nadějná mladá žena je totiž jejich bizarní kombinací. Setkáme se s ironickou komedií, napínavým thrillerem i přeslazenou romantikou, která nám alespoň na chvíli poskytne pocit, že i navzdory svým útrapám a světu plným sexuálních predátorů se hlavní hrdinka dočká happy endu.

Přestože napětí do diváka během celého filmu bodá jak do jehelníčku, v posledních minutách polevuje. Konec je lehce očekávatelný a zvraty, které nás celou dobu provázejí, se slévají do jedné monotónní řeky předvídatelnosti. Tajemno a napjaté mravenčení v břiše je nenávratně pryč, avšak konec přesto nabízí přesně to, po čem hlavní hrdinka celou dobu tak prahne. Pomstu. Nenechme se ale zmást. V takovýchto případech se zadostiučinění pravděpodobně nikdy nedočkáme. Hořká pachuť tu zůstává dál. Snímek Nadějná mladá žena tímto zdárně reflektuje celou problematiku sexuálního znásilnění. A není tu nic, co by takový skutek dokázalo odčinit.

Nadějná mladá žena

Komedie/Drama/Thriller

USA, 2020, 113 min. 

Režie a scénář: Emerald Fennel, kamera: Benjamin Kracun, hudba: Anthony B. Willis, hrají: Carey Mulligan, Bo Burnham, Laverne Cox, Clancy Brown, Jennifer Coolidge, Molly Shannon, Sam Richardson.

 

 

 

Další články o kultura