Studenti doktorských programů dostanou vyšší stipendium

Brno - Na konci února podepsal prezident Petr Pavel novelu zákona o vysokých školách, která mimo jiné upravuje výši stipendia pro studenty doktorských programů. Při prezenčním studiu by se mělo nově pohybovat přinejmenším na úrovni 1,2násobku minimální měsíční hrubé mzdy. Ta je nyní stanovena na 20 800 korun českých.

Doktorandské stipendium se skládá z příspěvku Ministerstva práce a sociálních věcí a příspěvku od univerzity a katedry. Vedení Masarykovy univerzity plošně v roce 2023 zvedlo výši podpory pro studenty doktorských programů o dvacet pět procent na současných patnáct tisíc korun s drobnými odchylkami mezi jednotlivými katedrami. Toto stipendium často není jediným zdrojem příjmů pro dané studenty. Velká část z nich totiž získává peníze i ze zapojení do grantových projektů nebo z práce pro univerzitu na částečný úvazek.

Výzkumné projekty jako důležitá součást příjmu

Lucie Čejková je doktorskou studentkou zabývající se především mediální gramotností, konspiracemi a dezinformacemi. Díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu navíc měla možnost strávit semestr na univerzitě ve Spojených státech. I ona ale v rámci svého působení na Masarykově univerzitě musela řešit otázku práce při studiu.

Sama ale uznala, že má velké štěstí na školitele a konzultanty, skrz které se dostane k výzkumným projektům, za které je honorovaná. „Na začátku mého doktorského studia to tak nebylo a musím říct, že to bylo velmi náročné. Každý má samozřejmě jiné potřeby a životní cesty, ale pro mě bylo mentálně i fyzicky vyčerpávající kombinovat studium a další práci mimo univerzitu a nedokážu si představit, že bych to tak dělala po celou dobu doktorského studia,“ řekla.

Jen studovat často nestačí

Petr Svatoň je rovněž doktorským studentem na katedře mezinárodních vztahů, a i on potvrzuje, že vedlejší příjem – pokud člověk nemá štěstí právě na projekty – je v podstatě nutnost. V jeho případě se jednalo o zmiňovaný částečný úvazek na univerzitě. „V době zvýšení podpory od univerzity jsem o stipendium dokonce přišel, jelikož jsem přesáhl řádnou dobu studia. Prakticky všichni kolegové mají nějakou další práci. Tři a půl roku jsem pracoval na katedře jako výukový asistent na poloviční úvazek, a to dohromady zajišťovalo přijatelný příjem, ovšem katedra teď tyto úvazky ruší,“ řekl.

Standardní délka studia doktorského programu je určena na čtyři roky. V rámci toho je student mimo jiné zavázán k účasti na konferencích, publikaci vlastních materiálů nebo přípravě disertační práce. Aktivity jsou často časově náročné a vyžadují jistou dávku soustředění. Na otázku, zda se potýká s nedostatkem času na akademickou činnost kvůli jiné práci, která mu vydělává peníze, Petr odpověděl: „Já osobně zatím ne, ovšem je to kompenzováno tím, že jsem nikdy nevydělával moc peněz. Pokud bych si našel práci na plný úvazek, tak by to samozřejmě problém byl.“

Prestiž, která neuživí

Oba doktorandi se přitom shodují na tom, že momentálně samotné stipendium na důstojný život nestačí. „Myslím si, že člověk na doktorském studiu by měl mít takové finanční podmínky, kdy si může dovolit bydlet samostatně, zajet si v létě na dovolenou, případně zakládat rodinu, pokud k tomu směřuje. Na to ale stipendium nestačí a vyžaduje to, aby měli studující i další příjmy, třeba z výzkumných projektů nebo z jiné práce,“ sdělila Lucie.

V současné situaci by se stipendium mělo zvýšit na zhruba dvacet pět tisíc korun měsíčně, což je vnímáno jako úspěch, nicméně s rezervami. Podle Lucie bude hodně záležet, jaké aktivity se budou v rámci této částky očekávat, tedy zda budou finanční příspěvky u výzkumných projektů vyšší a podobně.

„Určitě je to krok správným směrem, ale zároveň pořád platí, že měsíční nájem dvoupokojového bytu v Brně se pohybuje kolem 18 až 20 tisíc korun. I při sdílení těchto nákladů s partnerem nebo partnerkou tak pořád nezbývá částka, ze které by si člověk dokázal každý měsíc spořit, odkládat na hypotéku a podobně,“ řekla Lucie. Zároveň mladá akademička dodala, že pokud by chtěla dělat práci pro peníze, jde do soukromého sektoru. Na univerzitě ji ale práce naplňuje a chtěla by se jí věnovat po zbytek života.

S nízkým stipendiem se ale nepotýkají jen doktorandi u nás – podobné problémy řeší v Austrálii, Velké Británii nebo v Rumunsku. Nejlépe jsou naopak placení v Německu nebo skandinávských zemích, kde stipendium často každoročně roste s ohledem na tamější inflaci. V Dánsku se měsíční stipendium pro doktorandy pohybuje kolem třiceti tisíc dánských korun (v přepočtu přibližně sto tisíc korun českých), což odpovídá tamějším životním nákladům a doktorandi tam mají stabilnější finanční zázemí než mnozí jejich kolegové.