Za rakovinu nemá být nikdo penalizovaný, myslí si ředitelka Loona

Rozhovory

Za rakovinu nemá být nikdo penalizovaný, myslí si ředitelka Loona
Ředitelka neziskové organizace Loono Blanka Sigmundová. Foto: Archiv Blanky Sigmundové

Brno/Praha - Prevence onkologických onemocnění je v České republice stále velmi podceňovaná. Nejen na to se snaží upozornit nezisková organizace Loono. Informuje veřejnost o tom, jak se starat o své zdraví, a snaží se ukázat, že prevence může zachránit lidské životy. První kampaň #prsakoule cílila na zvýšení povědomí o onkologických onemocněních pohlavních orgánů, nyní se však věnují mnohem širšímu okruhu témat. „Učíme lidi poznat, že s jejich tělem není něco v pořádku,“ vysvětluje ředitelka organizace Blanka Sigmundová.

Velkým tématem je nyní debata o poklesu preventivních vyšetření. Zaznamenali jste menší zájem o prohlídky tohoto typu?

Sehnali jsme si data ze screeningových programů, které mají zjistit přítomnost nádoru, nebo přednádorového stavu za druhý a třetí kvartál roku 2019 a 2020, abychom porovnali, zda došlo k poklesu vyšetření. A došlo. Jedním z faktorů je určitě pandemie covidu. Z rozhovorů s lékaři pracujících v takzvaných mamacentrech (specializovaných pracovištích na diagnostiku a léčbu zhoubných i nezhoubných nemocí prsu, pozn. red.) ale vyplynulo, že se lidé báli chodit spíše na začátku pandemie. Ke konci roku se jejich návštěvnost začala zvyšovat. Největším problémem je nyní zvýšený záchyt nádoru plic. Za poslední rok byl nárůst vyšší. Ale co je ještě horší, rostl i počet pozdních záchytů, což je u této nemoci fatální.

Jak jste se na pandemickou situaci adaptovali vy?

Na samém začátku pandemie jsme začali zpracovávat informační materiály o covidu-19 a hlavně o tom, jak se chránit. Náš tým na tvorbu odborného obsahu bedlivě sledoval situaci v Asii. Věděli jsme, že se nám nemoc nevyhne a že je jen otázkou času, kdy přijde. První materiály vznikly za necelých dvacet čtyři hodin. Napojili jsme se také na zdravotníky, kteří byli s nemocí každodenně v kontaktu, abychom situaci co nejlépe přiblížili lidem zpochybňujícím vážnost situace.

Na cvičné modely se práší

Součástí vaší preventivní práce jsou i workshopy. Jak jste je nahradili? Přece jen jsou z velké části prakticky zaměřené.

Tohle byla největší výzva. Ze začátku jsme si hráli s myšlenkou, že bychom modely prsou a varlat, které využíváme v rámci kampaně #prsakoule zabývající se prevencí rakoviny, posílali do škol nebo do firem dopředu. Účastníci by si modely osahali a my jim současně poskytli online přednášku. Jenže modely jsou dost drahé a my rozhodně nebyli v situaci, kdy bychom mohli rozhazovat. Využili jsme tedy instruktážní videa, kterými jsme nahradili praktickou část. Ukazovali jsme, jak provádět například samovyšetření prsu nebo první pomoc.

Vaší nejnovější kampaní je #dobrenitro, kterou jste spustili v březnu a jež se zabývá duševním zdravím. Byla současná situace impulzem i pro tenhle krok?

Ne, vůbec to nebylo kvůli tomu, ale situace ji značně ovlivnila. Kampaň jsme chtěli spouštět už na začátku roku 2020, ale nakonec jsme měli co dělat s udržením dosavadních projektů a jednoduše jsme na novinky neměli finance. A tak se to celé odsunulo. Trochu nás mrzelo, že jsme lidem s těmito problémy nemohli pomáhat už na začátku tohoto období, ale jsme rádi, že se nám to daří alespoň teď.

Vidíte na této situaci i nějaká pozitiva?

Největším pozitivem je to, že se nám podařilo přežít. Během dvou týdnů nám vypadly naplánované akce na rok dopředu. Přišli jsme o třetinu příjmů. To vám udělá pěknou čáru přes rozpočet. Vsadili jsme na webináře, což byla také naše jediná možnost. Na nové projekty jsme neměli finance. A vyplatilo se. Nyní si můžeme dovolit pracovat i na rozvoji organizace, nejen na jejím udržení.

Budete s webináři pokračovat i po pandemii?

V místech, kam bychom jeli třeba tři hodiny, budeme i nadále zřejmě volit formu webinářů. Díky tomu se dostaneme i do více regionů. Online přednášky vyhovují hlavně našim školitelům. Jsou to nejčastěji studenti medicíny, kteří toho už tak mají nad hlavu.

Co se workshopů týče, cílíte i na žáky základních škol?

Jezdíme za dětmi osmých a devátých tříd. Už jsou to mladiství a potenciálně by mohli být sexuálně aktivní, takže s nimi v rámci kampaně #doledobry mluvíme o tom, jak se chránit před pohlavními chorobami nebo nechtěným těhotenstvím. V rámci #prsakoule je učíme i samovyšetření. Je to důležité především u kluků. Holky chodí ke gynekologovi, ale pokud kluci nechodí k praktickému lékaři nebo jim nekontroluje varlata, nemá šanci na případný problém nikdo jiný přijít. Dětem jsme přizpůsobili i program #dobrenitro. Je jasné, že se s nimi nebudeme bavit o syndromu vyhoření, ale spíše o poruchách příjmu potravy, závislostech nebo depresi.

Firmy si za vaše webináře a workshopy platí, díky tomu pak můžete přednášet zadarmo ve školách. Jak je to ale s festivaly, jako je například PraguePride, které navštěvujete?

Předtím, než se na akci vydáme, hledáme partnery, kteří nám na to poskytnou finance. Navíc žádáme o podporu i ministerstva. Musíme dát dohromady určitou částku, jelikož si stánek na festivalu platíme jako kdokoliv jiný, ačkoliv jsme neziskovka. Dále je nutné se tam nějak dopravit, zaplatit školitelům vstup. Je to opravdu nákladné a část platíme i ze svých ušetřených peněz. Samotné školení je pak zadarmo. Na druhou stranu se nám u stánku vystřídá obrovské množství lidí a zasáhneme úplně nové skupiny, které o nás nebo celkově o důležitosti prevence doteď neslyšely. Letos na velké festivaly bohužel nevyrazíme, ale budeme se snažit dostat alespoň na regionální akce.

Od rakoviny až k duševnímu zdraví

Organizujete nyní čtyři hlavní kampaně. Plánovali jste takto rozšířit pole působnosti už od začátku, nebo jste během vašeho fungování odhalili, že je nutné začít se věnovat i jiným nemocem, než jsou pouze ty onkologické?

Nikdy to nemělo zůstat jen u prevence onkologických onemocnění. Začalo se s nimi, protože naše zakladatelka Kateřina Vaceková si ve dvaadvaceti letech prošla rakovinou vaječníku. Díky včasné prevenci se vyléčila a rozhodla se pomáhat dál. Většina onkologických onemocnění je preventabilní, buď životním stylem nebo včasnými pravidelnými prohlídkami. Genetika hraje roli, ale není to rozhodující faktor.

Jaká onemocnění následovala?

Pak přišla na řadu kardiovaskulární onemocnění, jelikož právě na ta umírá v Česku nejvíce lidí. Téma reprodukčního zdraví jsme přidali, protože problémy s plodností nebo pohlavními choroby jsou také na vzestupu. O neplodnosti toho za pár let uslyšíme více než o samotném covidu. Otevíráme i témata erektilní disfunkce a inkontinence, jelikož se to týká spousty lidí, ale nikdo o tom nemluví. No a jako poslední jsme otevřeli právě téma duševního zdraví, které ovlivňuje i tělesno. Za pomoci této kampaně poskytneme vhled do komplexnosti zdraví.

Máte pocit, že některé druhy rakoviny jsou více medializované než jiné?

Určitě. Na screening prsou chodí asi 57 % žen z rizikové skupiny, zatímco test TOKS, který včas odhalí rakovinu tlustého střeva, využívá asi 20 %. A to je přitom lidem nad padesát let poskytován zdarma a pro ostatní je dostupný v lékárně za pár korun. Je to způsobené tím, že to jednoduše není tak atraktivní téma. Navíc třeba právě rakovina tlustého střeva nebo plic je spojena s nezdravým životním stylem a lidé si možná říkají, že si za to člověk může sám, což jsou ty nejhorší argumenty. Člověk by neměl být za rakovinu penalizovaný.

Máte teď v hlavě nějakou další kampaň?

Máme, bude se týkat stravy a pohybu. Chystáme spolupráci s odborníky, jelikož my nejsme trenéři nebo výživoví poradci a nerozumíme všemu. Od února také pracujeme na prototypu aplikace, kterou pro nás zdarma vyvíjí Česko.Digital. Ta bude mít za úkol lidi aktivizovat, aby se zvedli a šli na preventivní prohlídku. Na webu totiž máme informace, kam si zajít a proč, ale chybí motivační prvek. V rámci aplikace si člověk provede kontrolu toho, co dělá správně, a co třeba vůbec. Systém to vyhodnotí a pomůže mu začít s prevencí. Do budoucna chceme přidat i odměňovací systém.

Blanka Sigmundová

Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně studovala mediální studia a žurnalistiku a sociální práci. Nyní už dva roky působí jako ředitelka neziskové organizace Loono, která se zabývá důležitostí prevencí.

 

Další články o stisk online