Přerušení studia pro mě bylo nejlepším řešením, říká Vít Naňák

Psychické problémy mohou zabránit v normálním průchodu studiem. Vít Naňák o tom ví své, po prvním semestru musel kvůli psychickému zdraví přerušit studium.

Brno - Před rokem začal Vít Naňák studovat na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity obor Výtvarná výchova a vizuální tvorba se zaměřením na vzdělání. O semestr později ale musel studium kvůli psychickým problémům přerušit. „Už od druhého ročníku na střední škole jsem chodil k psychologovi a psychoterapeutovi, s nástupem na vysokou se ale všechny moje psychické problémy zhoršily,“ říká Vít.

Vítovi byla diagnostikována depersonalizace a derealizace, což jsou poruchy vnímání. I tyto poruchy s přidaným stresem z plnění úkolů Vítovi znemožnily normální průchod studiem. „Přestal jsem pravidelně brát antidepresiva a chodit na terapie. Moje problémy se neřešily a začaly se množit. A když se to pak spojilo se stresem ze školy, nebyl jsem schopný se donutit práci do školy dělat, a i vůbec do školy chodit,“ dodává Vít.

„Pokud se studující potýká s psychickými potížemi, je dobré si uvědomit, že na to nemusí být sám/sama, že se to stává, a hlavně že situaci lze zlepšit. V rámci služeb Poradenského centra se studenti mohou objednat na konzultaci s psychologem přes rezervační systém, kde si mohou zvolit termín i psychologa, který je jim sympatický. Na e-mail jim přijde potvrzení termínu a další instrukce,“ vysvětlila manažerka Poradenského centra Silvie Šimonová.

„Už zhruba čtyři roky navštěvuji jak psychologa, tak psychiatra. Měl jsem předepsané i antidepresiva, ale kvůli špatným vztahům s mým psychiatrem jsem je vysadil. To bylo ještě krátce před nástupem na vysokou. Pak jsem začal vynechávat terapie a můj psychický stav se zhoršil,“ vysvětluje Vít.

Poradenské centrum Masarykovy univerzity zprostředkovává studentům zdarma až pět psychologických konzultací s terapeutem nebo psychologem. Setkání mohou proběhnout online či osobně. „Počet konzultací má u nás meziročně rostoucí trend. Výjimkou byl první rok vlny koronaviru, kdy počet konzultací při plném přechodu do online poskytování mírně klesl. Počty konzultací se liší i v jednotlivých měsících, zejména v souvislosti s průběhem akademického roku. Například v září bylo kolem sto padesáti konzultací a v říjnu proběhlo zhruba dvě stě konzultací,“ uvedla Šimonová.

„Na vysoké škole mi oproti střední chyběl individuální přístup. Na všechno jsem byl sám, dostal jsem se do nového prostředí plného neznámých lidí a vůbec jsem nevěděl, jak se zorientovat. To na člověka dolehne. Pociťoval jsem hodně frustrace kdykoliv, kdy jsem nepodal stoprocentní výsledky, třeba u maleb a u dalších takových úkolů. Měl jsem pocit jako kdybych v ničem nevynikal. Když potom šlo do tuhého a já nevěděl, jak studium zvládat, zkontaktoval jsem jednu moji profesorku. Našla si na mě čas a všechno to se mnou probrala. Dala mi motivaci znovu ve studiu pokračovat. Cítil jsem zase podporu,“ říká Vít.

Stejně jako Vít i Matěj Slováček měl problém si navyknout na vysokoškolský život. Jejich problém ale měl počátky už na střední škole, kde oba cítili velký nátlak ze strany vedení na dokonalé studijní výsledky. „Od střední školy jsem asi čekal, že nás více nachystá na život po ní. Vůbec jsem nevěděl, jak si časově rozvrhnout práci. Byl jsem více méně hozen do vody a měl jsem se ze dne na den naučit plavat. Ze střední jsem si neodnesl žádné znalosti ohledně toho, jak život funguje,“ sděluje Matěj.

Otázka, zda upřednostnit studijní výsledky nad psychickým zdravím, je u studentů častá. Zejména zkouškové období znamená zvýšený stres pro studující. „Myslím, že dobré studijní výsledky a psychické zdraví jdou ruku v ruce. Ke studiu stres neodmyslitelně patří. Motivuje nás totiž k plnění úkolů, pomáhá nám ukazovat, že je pro nás studium důležité. Z dlouhodobého hlediska pak díky němu posilujeme vlastní odolnost a frustrační toleranci. Krátkodobě a přechodně, například ve zkouškovém období, je tak zcela přirozeným a chtěným doprovodem a není třeba se jím zvýšeně znepokojovat. V momentě, kdy však stres dlouhodobě překračuje pomyslnou hranici únosnosti a vyvolává další obtíže, které zásadně ztěžují naše fungování, je dle mého názoru rozumné se rozhodnout tento problém neignorovat, a to i za cenu vzdání se aspirací na premianta či přehodnocení zvolené studijní, potažmo profesní dráhy,“ sdělila pro Stisk psycholožka Lenka Chladová.

„Teď zpětně jako hodně velkou chybu vidím to, že jsem si o pomoc strašně dlouho neřekl. Přitom jsem moc dobře věděl, že je něco v nepořádku. Ty stavy, které jsem zažíval, mě ničily. Zamrznul jsem a nechtěl jsem si připustit, že nejsem v pohodě,“ vysvětluje Vít.

„Každý student nebo studentka je jiný, má jiné potřeby, jiné zázemí a jinou studijní situaci. Vždy je zásadní, aby studenti vyhledali pomoc včas, proto možnosti pomoci představujeme už na Prvákovinách, v rámci Orientačního týdne nebo i ve Strategii úspěšného studenta,“ upozorňuje Šimonová. Na MUNI je k dispozici celá poradenská síť, kterou studenti mohou najít na stránkách Jsme jedno ucho. „Pokud student cítí, že se dostává do stresu či úzkostných stavů kvůli nějakým problémům ve studiu, je dobré začít od příčiny tohoto stresu a snažit se vyřešit studijní potíže právě za pomoci studijního oddělení, našich poradců či konzultantů. Student může využít psychologické konzultace, které mu pomohou se v pocitech zorientovat, určit si osobní priority a pečovat o své zdraví,“ doplnila Šimonová.

„První semestr jsem dokončil, ale ne všechny předměty. Ve druhém semestru jsem do školy vůbec nechodil. Snad tři měsíce jsem byl jen zavřený na pokoji, moje psychické problémy se extrémně zhoršily. Teď když si na toto období vzpomenu, je zahalené mlhou,“ vysvětluje Vít. S pomocí jeho psychologa došli k závěru, že v tuto chvíli je pro něj nejlepším řešením studium přerušit. Psycholog ho také odkázal na středisko Teiresiás, které Vítovi pomohlo při řešení přerušení studia. Středisko Teiresiás pomáhá studentům s psychickými obtížemi. Společně se snaží najít cestu, která by studentům pomohla překonat překážky ve studiu, jako je navýšení času u zkoušek, přednostní registrace předmětů nebo mírně navýšený počet absencí. V případě závažných problémů může být studentům nabídnut i individuální studijní plán.

Služby Poradenského centra využila i Lujza Rippová, studentka žurnalistiky a klasického řeckého jazyka. „Chtěla jsem navázat na terapie, na které jsem chodila v Bratislavě. Jediný problém byl v tom, najít vhodný a vůbec volný termín. Ke konci minulého letního semestru jsem se na konzultaci dostala. Vybrala jsem si psycholožku, která mi byla nejvíce sympatická. Myslím, že mi to hodně pomohlo a posunulo dále. Hodně oceňuji to, že na Masarykově univerzitě máme tuto možnost a pokud budu mít pocit, že pomoc zase potřebuji, určitě zkontaktuji Poradenské centrum ,“ říká Lujza.

„Tento semestr jsem si dal od školy ještě pauzu. Pracuji a snažím se na sobě pracovat. Do letního semestru bych chtěl znovu nastoupit, myslím, že tentokrát bude mé studium o hodně lepší,“ dodává na konec Vít Naňák.