Odborníci boří mýty spojené s poruchami pozornosti

Brno - V populaci rapidně roste počet jedinců s diagnostikovanými poruchami pozornosti. Právě proto se studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s projektem 100 ročně rozhodli věnovat podzimní setkání MediCafé tomuto tématu. Při moderované debatě s názvem „ADHD: Nemoc, která zachvátila internet“ mluvili o aktuálních úskalích poruch pozornosti uznávání odborníci oboru.

Počet lidí s diagnostikovaným ADHD rok od roku vzrůstá, a to i mezi dospělými. Drtivou většinu každoročně vyšetřených tvoří stále děti. Klinický psycholog Miroslav Světlák uvádí jako příčinu tohoto rostoucího trendu opadající stigmatizaci ohledně ADHD, ale zároveň i rostoucí společenský tlak. „Jediná možnost, jak si ulevit, když třeba dítě potřebuje 10 minut déle na písemku, je sehnat si papíry. Vzniká tak společenská zakázka na diagnózu,“ řekl psycholog. Podle primáře psychiatrické kliniky brněnské fakultní nemocnice Pavla Theinera se k léčbě i přes rostoucí počty diagnostikovaných dostane jen špička ledovce, kdy ADHD postihuje 5 % dětí a 2 % dospělých.

Společenský tlak na ženy s ADHD

Zároveň mezi lidmi s poruchami pozornosti převažují muži. „V našem klinickém vzorku lidí, kteří přijdou s ADHD k psychiatrovi, převažují chlapci ku dívkám průměrně 10:1. V celkové populaci je pak převaha necelých 3:1,“ uvedl primář Theiner. Jednotlivé projevy ADHD při diagnostice závisí i na pohlaví. Zatímco chlapci jsou hyperaktivní a roztržití, dívky jsou více zapomnětlivé a zasněné. Theiner upozorňuje, že ADHD více narušuje fungování v životě žen než mužů. „Na mladé ženy je kladen větší tlak, aby vedly domácnost, plánovaly a byly pořádné. Kvůli poruše právě v tomto selhávají, protože zapomínají,“ popsal psychiatr. U žen vede porucha pozornosti častěji i k úzkostlivým poruchám, jelikož mají strach ze selhání.

Samoléčba je riziková

Porucha pozornosti je v psychiatrii výjimečná tím, že je neobvykle dobře farmakologicky léčitelná. Léčba stimulanty je již několik desetiletí prověřena a nevede ke vzniku závislosti. Riziko je podle odborníků naopak v samoléčbě. „Přístup, kdy se jedinec sám diagnostikuje, pak zjistí, že se symptomy léčí stimulanty a začne používat nelegální návykové látky jako je kokain nebo pervitin, nefunguje. Při léčbě míříme na kvalitu zvýšení života a tímhle si vytvoříte mnohem závažnější diagnózu, a to závislostní poruchu,“ upozornil psychiatr Theiner.

Nedostatek psychiatrů jako aktuální problém

Cílem debaty bylo podle organizátorů boření stigmat z oblasti psychiatrie. Program vznikl ve spolupráci studentů a zástupců projektu 100 ročně, který upozorňuje na nedostatek psychiatrů v českém lékařství. Zatímco každý rok je potřeba v České republice 100 nových psychiatrů, přibývá jich v průměru 35.

„O propagaci problému se snažíme osvětou na sociálních sítích, ale hlavně besedami se studenty medicíny, které chceme seznámit s tím, co práce psychiatra opravdu obnáší, jelikož ve výuce na to není prostor,“ řekla Miriam Kollerová, psychiatrička pracující na projektu.

„Jsem vděčná, že v oboru pracují lidé zapojení do projektu 100 ročně. Bez nich bychom akci v takovém měřítku neuspořádali a bylo by obtížnější přizvat tak vážené lidi z oboru,“ sdělila hlavní organizátorka a moderátorka debaty Ema Záleská. Podle ní vybrali téma debaty i kvůli jeho aktuálnosti ve společnosti.

Přednáška se uskutečnila při tradiční akci MediCafé, ve které se studenti z Lékařské fakulty jednou za semestr věnují aktuálním lékářským tématům. Tentokrát studenti událost přesunuli kvůli velkému zájmu do prostorů prostornějšího brněnského Music labu a zároveň debatu živě vysílali.