Dopravním podnikem v Brně rezonují problémy s přednostním provozem na křižovatkách

Brno - Dynamické řízení dopravy funguje na více než pětadevadesáti procentech brněnských křižovatek. Již několik let je jeho cílem optimálně přerozdělovat volno na rozcestích. Systém také umožňuje upřednostnění MHD před ostatními účastníky provozu. Nezaručuje ale absolutní preferenci, reaguje totiž na aktuální dopravní situaci.

O způsobu fungování křižovatek rozhoduje Odbor dopravy Magistrátu města Brna ve spolupráci s policií. Do praxe pak nařízení převádí Brněnské komunikace. „Se zástupci dopravního podniku se pravidelně setkáváme. Získáváme tak zpětnou vazbu o funkčnosti a podněty pro možné úpravy. Určitá míra zvýhodnění MHD dnes funguje na devadesáti procentech křižovatek,“ uvádí pro Stisk mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová. Vzájemnou spolupráci potvrzuje i mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková. „Předkládáme návrhy, jednáme i se zástupci policie a Odboru dopravy. Ne vždy jsme ale v naší snaze úspěšní,“ upozorňuje.

Dlouhodobý stav preferencí se nelíbí řidiči tramvaje Dominiku Doubkovi, podle kterého se situace někde lepší, jinde ale zase zhoršuje. Příkladem zhoršení je podle něj třeba křižovatka na Nových sadech. „Dříve šly projet najednou, dnes musí řidič porušovat rychlostní předpisy, nebo jede se zpožděním až na konečnou,“ myslí si.

Upřednostnění MHD na křižovatkách má mnoho podob. Objevuje se například ve formě podržení volna. Když se vozidlo blíží k semaforu, přístroj umí vůz rozpoznat a nechá tak svítit zelenou déle. Dokáže také dříve zastavit protisměr anebo vytvořit meziinterval. Ten umí daný cyklus křižovatky přerušit a přednostně pustit vozy hromadné dopravy.

MHD má prioritu častěji v dopravní špičce než o víkendu nebo k večeru. „Tato situace je zapříčiněna kratšími cykly, které se právě v tuto dobu objevují. Mají za cíl snížit kapacitu křižovatky, v některých případech ale kvůli nim není možné vložit meziinterval pro tramvaje,“ vysvětluje Navrátilová. Podle Doubka to nedává smysl, jen to vede k většímu zpoždění hromadné dopravy. „V tento okamžik je evidentní, že slovo preference je v Brně jen PR pojem, ale v realitě to člověk nepocítí,“ zlobí se.

Velký problém vidí také v samotném provozu semaforů. „Dříve byla přes víkend nebo během večera spousta semaforů vypnuta, dnes už většina z nich jede nonstop," diví se Doubek. Tento trend potvrzují i Brněnské komunikace. „V posledních několika letech se značně zvýšil počet křižovatek s nepřetržitým provozem. Děje se tak kvůli nařízení brněnského magistrátu a policie. To ukládá, že na místech, kde délky přechodů pro chodce nesplňují maximální délku danou normou, musí být zaveden nonstop provoz," upřesňuje Navrátilová.

Občas se stane, že systém má výpadek nebo poruchu. „Opravy jsou stále pomalejší. Poslední větší problém byl na křižovatce ulic Náměstí 28. října a Milady Horákové, kde trvalo půl roku, než se preference opravila. Jindy je standard měsíc až tři,“ podotýká Doubek. Dopravní podnik stížnosti řidičů zaznamenává. „Řidiči velmi citlivě reagují na změny v neprospěch provozu MHD, často je to z důvodu závady, ať už na zařízení nebo mezi vozem a křižovatkou,“ uvádí pro Stisk Tomaštíková.

V roce 2022 vytvořil Doubek petici pro lepší seřízení semaforů. „Podpisové archy jsem dal do místností pro řidiče ve všech vozovnách. Výpravčí si to nechtěli vzít k sobě, protože se báli, jestli to není něco, co by vedení bralo jako problém.“ Když chtěl archy posbírat, zjistil, že se půlka ztratila. Někdo je vyhodil buď omylem nebo záměrně. To už se asi nikdy nedozvíme," přemítá Doubek. Dopravní podnik s touto peticí souhlasil, ale oficiálně ji nepodpořil. „Dnes opět sílí názory, že by se mělo něco podniknout, ale já už do toho čas a nervy investovat nehodlám," uzavírá Doubek.