Chceme přiblížit botaniku veřejnosti, říkají zakladatelky fotografického atlasu rostlin

Brno - Před šesti lety vznikl spojením sil botaniků z Palackého a Masarykovy univerzity jedinečný projekt Fotografický atlas rostlin České republiky. Jeho výsledkem má být unikátní kniha zachycující veškeré naše rostliny, přes maličké květiny až pro stromy. Vyjít má až za tři roky, o dosavadním vývoji dlouholetého projektu ale ve čtvrtek na Přírodovědecké fakultě přednášely jeho zakladatelky Alena Lepší a Dana Holubová, s nimiž přinášíme rozhovor.

Co vás přivedlo ke studiu botaniky?

AL: Mě k botanice přivedla učitelka biologie, kterou jsme dostali v maturitním ročníku. Ta nás vzala ven do terénu a tam mě neskutečně fascinovala. Ukázala nám například, jak rostliny koexistují s hmyzem a srozumitelně vysvětlila rozdíly mezi rostlinami, které se lidem často pletou. Tehdy jsem si řekla, že tohle je přesně můj svět.

DH: . V posledním ročníku na gymnáziu jsem se přihlásila na botanickou olympiádu a to mě donutilo začít se učit poznávat rostliny. Postupně jsem začala rozeznávat květiny i v přírodě a právě to mě na botanice oslnilo a nadchlo.

Jak vznikl projekt Fotografický atlas rostlin?

AL: Počátky projektu sahají až do roku 2006, kdy jsem poprvé dostala nápad na vytvoření fotografického atlasu českých rostlin. V roce 2010 jsem se o tento nápad podělila se svým kolegou z Univerzity Palackého v Olomouci, který nad podobným projektem také uvažoval, a dokonce měl vytvořené i první vzorové stránky. Poté nastala odmlka, kdy jsem se věnovala rodině a k atlasu jsem se vrátila až v roce 2018. Dana si prošla podobným procesem, jen tady v Brně. Aby si naše dvě stejné myšlenky nekonkurovaly, rozhodly jsme se spojit je do jednoho projektu. Ještě do poloviny minulého roku jsme na atlase společně s asi dvaceti botaniky České botanické společnosti a šedesáti fotografy pracovali pouze ve volném čase, od září jsme se mu ale začali postupně věnovat jako naší hlavní práci.

Od vašeho spojení uběhlo už šest let. Kam jste se za tu dobu s projektem posunuli?

AL: Díky sbírce, kterou jsme pořádali minulý rok, se nám podařilo projekt více zviditelnit. Nejen, že jsme dokázali vybrat 670 tisíc korun, ale začalo se nám také ozývat více fotografů se zájmem přidat se do projektu. Proto také mohlo dojít ke zefektivnění naší práce. Co se obsahu týče, nyní budeme tisknout část knihy s orchidejemi. Stále také připravujeme koláže pro zbytek knihy. Snažíme se dopracovat k tomu, abychom na konci roku 2026 měli koláže ke všem 3 100 rostlinám. Z finanční stránky jsme asi v polovině. Pořád nám zbývá sehnat tři a půl milionu korun.

Co všechno bude atlas obsahovat?

AL: Trávy, květiny, keře, stromy… každá rostlina, se kterou se může člověk u nás v přírodě potkat, bude v atlasu. Hlavně se ale zaměřujeme na ty, co jsou u nás původní. Fotografie budou také doplněny o popisy důležitých charakteristik rostlin - jejich výšku, velikost květu, mapu rozšíření, dobu květu a další odbornější znaky.

DH: Unikátnost naší knihy spočívá právě v tom, že je kompletní. Chceme, aby v ní lidé našli opravdu všechno. V rámci jednoho rodu navíc existuje obrovská variabilita a my budeme pokrývat i ji.

AL: Ta variabilita je pro neznalce nepředstavitelná. Když se někoho zeptáme, jestli umí poznávat květiny, tak často dostaneme odpověď, že pozná jen pampelišku. Jenže pampelišek je 232 druhů a i to se lidé v naší knize dozví.

Jaké jsou hlavní cíle projektu?

AL: Pro mě je to přiblížit rostliny obyčejným lidem, aby poznali květiny, jejich krásu a rozmanitost. Souhrnně tedy popularizace botaniky.

DH: Pro mě je to více osobní. Samozřejmě jeden z cílů je přivést veřejnost k botanice. Dalším cílem je vytvořit něco, co po mně už navždycky zůstane, něco jako můj odkaz.

V čem bude tedy váš atlas přívětivější pro neodborné publikum?

AL: Na rozdíl od odborných knih budou v našem atlasu na prvním místě české názvy. Také rostliny, které jsou si podobné a často si je lidé pletou, budou na stránkách pohromadě. V atlasu budou detailně zachycené a popsané i charakteristické znaky jednotlivých rostlin s hojným zastoupením piktogramů, aby vše bylo pochopitelné hned na první pohled i pro běžného člověka.

Jak vypadá vaše práce přes zimní měsíce?

DH: Koláže, koláže, koláže. Přes zimu se vždy musíme stihnout připravit na další sezónu a letos poprvé na atlasu můžeme dělat naplno, takže jsem se toho chopily s vervou, ale je to dost náročné.

Takže teď vůbec nefotíte?

AL: Některé jarní květiny by se daly fotit už i teď, ale většinu z nich už máme hotových. Předloni pro mě třeba bylo velkým překvapením, jak brzo začaly kvést třešně a švestky, a kvůli tomu jsme je nestihli vyfotit. Loni jsme si na to už ale dali pozor.

V souvislosti s brzkým květem rostlin je často vzpomínané globální oteplování. Jak jinak ještě ovlivňuje naše rostliny?

DH: Globální oteplování způsobuje, že už v únoru máme březnové počasí, tím pádem začíná doba květu mnoha rostlin dřív. Velkým problémem je také sucho.

AL: Následkem oteplování některé rostliny, které dříve nepřezimovaly, dnes už dokáží zimu přečkat. Dokonce vznikají manuály pro zahrádkáře jak, co a kdy sázet, aby přes zimu mohli sklízet i bez skleníků.

Na přednášce jste zmínily, že se chystáte vytvořit mobilní aplikaci atlasu. Jakou funkci má zastávat?

AL: Původně jsme chtěli vytvořit určovací aplikaci, ale jelikož je jimi trh přesycen, nepodařilo se nám na ni získat grant. Naše aplikace bude nakonec sloužit k přesnějšímu určení rostliny po její prvotní hrubé identifikaci. Něco jako digitální atlas, kde bude kompletní česká databáze, kterou žádná určovacích aplikací nemá.

DH: Aplikace je zamýšlena spíše jako doplněk ke knižní podobě, protože ta bude velmi objemná. Díky tomu, že si lidé budou moci stáhnout atlas do mobilu, nebudou muset nosit do terénu knihu, ale přesto mít její obsah vždy po ruce.

Jaké další botanické projekty doporučujete sledovat?

AL: Česká botanická společnost se nedávno zapojila do projektu iNaturalist. To je pro běžnou veřejnost jak dělané. V iNaturalist se můžete zapojit do skupiny České botanické společnosti a fotit pro ně. Fotky následně kontrolují garanti, aby panovala jistota, že rostliny na fotkách jsou správně určeny. Každodenně je navíc zveřejňován žebříček nejaktivnějších fotografů, takže mezi sebou můžou uživatelé soutěžit.