Dezinformace o Pirátech cílí zejména na nerozhodnuté voliče

Domácí

Dezinformace o Pirátech cílí zejména na nerozhodnuté voliče
Předseda Pirátů Ivan Bartoš Foto: Pirátská strana

Brno - Piráti v koalici se STAN momentálně velí volebním preferencím. Dle agentury STEM by v dubnu s tříprocentní odchylkou dosáhli 27,9 procent. Co však mají pod kontrolou méně je šíření dezinformací o jejich straně. Přičítá se jim odlišná ideologie nebo nepravdivé programové body.

Míra nepravdivých informací, které se o Pirátech šíří, s blížícími se volbami roste. „Strana před podzimními volbami čelí frontálnímu útoku různých nových forem šíření nepravd. Jejich šiřitelé využivají například online botů. Zakládáme proto tým, který bude nátlaku kreativně čelit,“ vysvětlil PR manažer europoslankyně Markéty Gregorové Petr Bittner. Právě Gregorová bude skupinu školit. Ve straně totiž působí jako odbornice na dezinformační útoky. Těm se dlouhodobě věnovala v kampani Pravda Bolí, která skončila v první čtvrtině roku. Do kampaně byli zapojení mimo jiné i senioři.

Dle politologa z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MUNI) Otty Eibela to jsou právě důchodci, na které se dezinformátoři zaměřují. „Pokud by třeba Piráti chtěli získat mladé voliče s tím, že by diskriminovali seniory, mezi mladými by taková informace nemusela vyvolat žádnou reakci. Seniory by to však mohlo mobilizovat a při pohledu na průzkumy by se cítili ohrožení a semkli se kolem subjektů, které je diskriminovat nechtějí,“ přiblížil. Hoaxy vedle starších voličů ovlivňují i ty nerozhodnuté. Šíření lží však nemusí nutně způsobit větší úbytek hlasů.

Podle Eibela se proti takovým útokům nedá příliš bránit. Odpovídat na každou lež je prý zbytečné. Akorát se tím na nepravdy více upozorní. „Problematické jsou takové informace, které se částečně zakládají na skutečnosti a jsou vytržené z kontextu, posunuté. A to proto, že jsou autentičtější než kompletně smyšlené příběhy,“ dodal. Jeden z takových příkladů může být zdanění nemovitostí, které na sociální sítí sdílel i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Ve skutečnosti tehdy Piráti svůj program tehdy ještě nepředstavili.

<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="cs" dir="ltr">Jsem rád, že se Piráti nestydí přiznat svůj neomarxismus. Zjevně je nejlepší býti bezdomovcem. 😉 <a href="https://t.co/R4b7h4MKaS">pic.twitter.com/R4b7h4MKaS</a></p>&mdash; Ivo Vondrak (@ivondrak) <a href="https://twitter.com/ivondrak/status/1390222286293188612?ref_src=twsrc%5Etfw">May 6, 2021</a></blockquote> <script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>

Zakotvení v politickém spektru

Pirátská pozice v politickém spektru může být kvůli množství polopravd nejasná. Podle hoaxů, které strana na svém webu vyvrací, jsou Piráti spíše levicoví a progresivističtí. Jak tomu ale je ve skutečnosti?

Dle politologa z FSS MUNI Lubomíra Kopečka v určitých tématech levicoví opravdu jsou. „V jejich programu jsou prvky jako sektorové daně pro banky nebo telekomunikace. V kulturně-politických tématech jsou Piráti jednoznačně výrazně nalevo, což je vidět na takových věcech, jako jsou legalizace marihuany nebo podpora uzákonění manželství pro páry stejného pohlaví,“ popsal s tím, že jejich představa pravidelného prověřování soudců a jejich odvolání může být sporná jak z hlediska liberální demokracie, tak principu soudní moci. Jinak se prý vyznačují převážně středovým programem.

Dle Kopečka je také třeba zohlednit jejich koalici se STAN, kteří jsou v určitých bodech mírnější než Piráti. Ti ve straně mají různé názorové proudy, které se mohou odměřenějšímu programu distancovat. „Z brněnských politiků je to třeba Gregorová. Těžko odhadovat, zda stávající snaha nepoškozovat koalici veřejnou prezentací odlišných politických názorů těmto vnitrostranickým kritikům do voleb opravdu vydrží,“ dodal.

Další články o stisk online