Naučit se severský jazyk není nemožné, tvrdí odborník

Brno - Večer plný prezentací od učitelů skandinávských a severských jazyků byl připraven pro návštěvníky ve foyer budovy B2 Filozofické fakulty. Kromě prezentací se mohli lidé podívat na výstavu ilustrátorky Evy Holé. Na konci samotného večera si své znalosti ověřili pomocí závěrečného kvízu.

Skandinávský dům Brno ve spolupráci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity umožnili studentům a veřejnosti nahlédnout na severskou kulturu a přiblížit jazyk zemí jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island. Akce se uskutečnila 2. listopadu na Filozofické fakultě, která nabízí obory zaměřené na severské jazyky.

Jednotliví odborníci shrnuli nejdříve základní fakta o dané zemi a poté představili základní fráze jazyka, hlásky, dialekty, číslovky, až nakonec došli k idiomům a příslovím. Hravou formou tak seznamovali návštěvníky se slovní zásobou jazyků jako je dánština, norština, švédština, sámština, islandština a faerština.

Studentka finštiny Hana Hlinovská přiznává, že finské fráze v prezentaci ji nijak nepřekvapily, ale faerština je oproti jejímu jazyku odlišná. ‚‚Občas jsem někde viděla faerská nebo islandská slova napsaná, ale nehledala jsem si jejich výslovnost. Takže mě překvapila právě výslovnost, že často není taková, jak jsem si představovala,“ vnímá rozdílnost mezi jazyky studentka.

Na konci celé akce na návštěvníky čekal kvíz, ve kterém si mohli ověřit jednotlivé znalosti. Než byly vyhlášeny výsledky kvízu, byla pro posluchače připravena výstava Evy Holé, díky které se mohli dozvědět více o severských zemích. Autorka své dílo pojala edukativně a návštěvník tak měl možnost přiučit se novým cizím slovíčkům pomocí ilustrací. Výstava trvá do konce měsíce listopadu.

Jeden z odborníků Andrej Števko se svěřil, jaká byla jeho cesta k sámštině. Z finštiny se začal učit sámsky a jak sám přiznává, myslel si, že díky podobnosti jazyků se bude učit rychle‚ ale spletl se. ‚‚Oproti finštině je v sámštině velké množství jiných hlásek a dost se liší v gramatice. Finština pomáhá například Finům, těm se sámština učí poměrně dobře, neboť se mnoho ze sámských slov podobá archaickým finským výrazům. Když jsem se do toho gramatického systému dostal, tak jsem to pak překonal,’’ popisuje svou cestu k jazyku. Občas natrefil na nějakou záludnost, ale nebylo to pro něj nezvladatelné.

Pro vítěze kvízu byly připraveny edukační materiály ve formě odborné literatury. Po jeho vyhodnocení měli posluchači možnost doptat se na nějaké nejasnosti odborníků nebo organizátorů akce. Kvízu se zúčastnilo padesát účastníků.

Cílem akce bylo dostat severské země a jejich kulturu, jazyky a literaturu více do povědomí veřejnosti. Na akci podle Hany Hochmanové, jedné z organizátorů ze Skandinávského domu, přišlo více jak šedesát posluchačů. ‚‚Výstava byla vytvořená v Praze a putuje po různých městech České republiky, naposledy byla v Olomouci. Teď je v Brně a příště bude v knihovně, nebo na univerzitě jinde,’’ dodává Hochmanová.

Projekt Severské jazyky je výsledkem programu „Jazyková pluralita: podpora malých jazyků a kultur“ z roků 2018-2020, který vznikl na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity.