Slovenská strela se vrátila do Kopřivnice. Lidé ji nadšeně vítali

Domácí

Slovenská strela se vrátila do Kopřivnice. Lidé ji nadšeně vítali
Cílem rekonstrukce bylo vrátit Slovenskou strelu na koleje. Foto: René Veřmiřovský
GALERIE collections

Kopřivnice - Pro fanoušky vlaků a železnic byl čtvrtek velkým dnem. Legendární železniční vůz M 290.002 přezdívaný jako Slovenská strela se totiž po rekonstrukci vrátil zpět do Kopřivnice. Tam bude součástí nově vznikajícího Muzea nákladních automobilů Tatra.

Historický motorový vůz Slovenská strela je zpátky doma. Do Kopřivnice na Novojičínsku přijel ve čtvrtek po desáté hodině dopoledne. Vrátil se po celkové rekonstrukci. Ta trvala téměř tři roky. „Chceme ze Slovenské strely udělat živou památku, která bude jezdit na českých kolejích a dokazovat um našich předků," prohlásil generální ředitel společnosti Tatra Trucks Pavel Lazar.

Přestože pršelo, na příjezd vlaku v Kopřivnici čekaly desítky místních. Mezi nimi byla například Veronika Tallová. „Můj dvouletý syn vlaky naprosto miluje, pokaždé na ně mává a dnešek nebyl výjimkou. Bylo moc příjemné vidět, jak se vrací zpátky náš kopřivnický klenot v novém designu. Přestože jsme trošku zmokli, stálo to za to,“ řekla.

Kvůli aktuální pandemické situaci se lidé nedostali přímo do areálu muzea. Aby si mohli legendární železniční vůz prohlédnout, čekali na něj podél trati. „Z výsledku rekonstrukce jsem nadšený. Z kusu rezavého plechu se stala dominanta kolejí. Je skvělé vlak zase vidět,“ popsal své dojmy Kopřivničan Petr Dvorský.

Slovenská strela teď stojí v novém skleněném depozitáři, který je součástí právě vznikajícího Muzea nákladních automobilů Tatra. To by mělo pro návštěvníky otevřít v září letošního roku. „Určitě chceme, aby ve voze mohla občas jezdit širší veřejnost. S vysokou pravděpodobností ale bude poptávka větší než naše možnosti. Bude potřeba nastavit registrační systém, podle kterého se lidé budou moct zážitkových jízd zúčastnit, " vysvětlil mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.

Tři roky práce a čekání

Legenda železnic stála od roku 1997 pod přístřeškem v centru Kopřivnice. Tam ale postupně chátrala a nebyla dostatečně chráněná před vandaly. „Poté, co jsme spolu s Jaroslavem Strnadem koupili Tatru, naše kroky vedly do Technického muzea. Před ním stála na podstavci Slovenská strela. Když jsme viděli její stav, rozhodli jsme se s tím něco dělat," uvedl spoluvlastník Tatry René Matera.

Rekonstrukce začala 31. srpna 2018. Vlak byl převezen do Hranic na Moravě, kde se do jeho restaurování pustili odborníci z Českomoravské železniční opravny. Pracovali také v Přerově. Celková renovace jim trvala více než dva roky. Následovalo testování a povinné technicko-bezpečnostní zkoušky.

Tou poslední Slovenská strela úspěšně prošla ve čtvrtek 6. května a získala tak průkaz způsobilosti. Bylo tedy rozhodnuto, že se může po téměř třech letech vrátit zpět domů do Kopřivnice. „Po náročné rekonstrukci se parametry slavné motorové soupravy přesně shodují s těmi z roku 1936. Maximální rychlosti dosáhne vůz po ujetí dráhy 5700 metrů. Z rychlosti 120 kilometrů v hodině zastaví po 567 metrech. Při zkušební jízdě se mimo jiné ověřuje i účinnost ruční brzdy,“ upřesnil Čírtek.

Celkové náklady na opravu vozu a výstavbu nového depozitáře byly vyčísleny na 118 milionů. Z toho tvoří téměř 80 milionů evropské dotace. Zbývající část uhradila společnost Tatra.

Unikát z první republiky

Motorový vůz M 290.002 vyrobili v roce 1936 v kopřivnické Tatře pro Československé státní dráhy. Existoval ještě druhý kus, který se ale nedochoval. Spoj jezdil na trati Bratislava – Brno – Praha, proto získal název Slovenská strela. Cestující přepravil za 4 hodiny a 18 minut. Tento čas pokořilo až o sedmdesát let později Pendolino.

Podle informací z oficiálního webu o rekonstrukci historického unikátu jezdily vlaky po druhé světové válce například i do Norimberku. Vozily naše zástupce na soudní procesy s válečnými zločinci. První kus byl zničen v roce 1953. Druhý vůz byl vyřazen z provozu v roce 1960 a předán Technickému muzeu Tatra. Následně se stal národní kulturní památkou Moravskoslezského kraje.

Další články o stisk online